Color Revs
Binding, M. What Is the ‘Technology of the Colour Revolutions,’ and Why Does It Occupy Such a Prominent Place in Russian Threat Perceptions? Canadian Military Journal, Vol. 19, No. 4. Autumn 2019
Nitchell Binding – pilot 408 Taktické vrtulníkové jednotky v Edmontu. Práce je souhrn vybraných článků použitých k jeho magisterské práci na King’s College v Londýně, fakultě International Relations and Contemporary Warfare.
V názvu článku Technology of colour revolutions znamená technologie současně i techniku – sladění moderních technologii a sofistikovaných společenskovědních technik. Obecná perspektiva na samotnou barevnou revoluci se mezi západními zeměmi a RF značně liší. Západ prezentuje barevnou revoluci jako přirozeně iniciovaný nenásilný masový protest usilující změnu quasi-demokratických vlád skrze volby, či respektive jako protest proti podvodným volbám. Rusko vnímá barevnou revoluci jako západními mocnostmi pod zástěrkou demokratických ideálů mobilizovaném, či orchestrovaném (Johnson, 2015) protestu veřejnosti využitého jako legitimizace pro intervenci směřujícím k zajištění jejich hegemonie (Sakwa, 2015), či svržení vlády se kterou nesouhlasí a jsou také nazírány jako protiústavní (Lavrov, 2016) atd.
V provedení – technice, či použití technologií – samotné barevné revoluce RF sleduje: 1) financování opozice vlády, NGOs a dalších subjektů zastávající prozápadní globalizaci jako formu demokratizace. 2) Využití profesionálů k emocionální manipulaci davu, masových medií a informačních válek k zastření skutečných cílů (Lavrov)). 3) Vojenský trénink rebelů cizími instruktory, zajištění zbraní a využití Speciálních jednotek a soukromých vojenských společností. (Codesman)
RF stejně jako US analyzuje vybrané politické představitele a následně se snaží dosadit do funkce toho, který nejvíce sleduje jejich zájmy (viz otrava Yushenka atd.), či prosazovat vlastní zájmy využitím masový medií, korupce, špionáže, tajných služeb atd., barevná revoluce je však typická právě pro západní země mobilizací-orchestrací masových protestů spolu s infiltrací a militarizací některých jejich složek a celosvětovým charakterem.
General Gerasimov na třetí Moscow Conference on International Security (2014) uvadí 25 barevných revolucí (18 je vyznačeno v pic níže).
V kontextu RF patří mezi klíčové tzv. Bulldozer Revolution v Jugoslavii (1999) – je Ruském vnímána jako první barevná revoluce. Růžová revoluce v Moldávii (2003) – vyústila v Five-Days War (2008). Oranžová revoluce na Ukrajině (2004) přes veškerou oprávněnost současně znamenala signál o snaze rozštěpení dvou bratrských zemí (se společnou kulturou, jazykem) – a vážné ochlazení vztahu RF a EU.
Arabské jaro (2011) byl nejrozsáhlejší protest. Nyní bylo zjevné, že jednak i sebevíce prosperující zemi lze během několika dnů uvést v naprostý chaos, z nějž téměř není úniku do zaslíbené harmonické demokracie, protože v zemi byly prosazovány změny bez ohledu na její dřívější tradice, kulturu a způsob života a dále pak, že techniky/ technologie k mobilizace davu ke svržení vlády pokročily tak daleko, že se v mnoha ohledech stávají efektivnější, než samotné tradiční militantní prostředky a byly tak následně aplikovány do Ruské doktríny. (Galeti)
K tomuto kroku přispěla i intervence US do Sněhová revoluce v Moskvě (2011-2) – protesty 120-200 tis. lidí, proti korupci a podvodným volbám. Putin přešel k obdobné proti-ofenzivě masovými medii a counter-protestanty. Intervence spojených států k destabilizaci RF byl nejsilnější samotný motiv, který přiměl Putina k ráznému přitvrzení postoje vůči US.
2012 Foreign Agent Law a 2015 Undesirable Organization Law zamezilo působení vybraných NGOs v RF (National Endowment for Democracy, the Soros Foundation etc.). 2014 Rusko začlenilo pokus o destabilizaci jako existenční hrozbu. 2015 TASS provedl studii, jejíž závěrem bylo, že US mohou využít barevnou revoluci v Rusku (TASS, 2015)
Lze předpokládat, že Rusko bude k problematice přistupovat z vlastní perspektivy a prosazovat vlastní narativu. Mělo by však být západním zemím zřejmé, že obavy RF o vlastní stabilitu jsou legitimní a že vzájemný pocit, že protějšek se snaží destabilizovat danou zemi a svrhnout její politický systém zamezuje náležité kooperaci, která je prakticky jedinou nadějí, jak zabránit, aby současné napětí přešlo ve válečný světový konflikt.
DUNO – vlastní závěr
I repeat, we are not seeking confrontation with the United States, or the European Union, or NATO. On the contrary, Russia is open to the widest possible cooperation with its Western partners. We continue to believe that the best way to ensure the interests of the peoples living in Europe is to form a common economic and humanitarian space from the Atlantic to the Pacific, so that the newly formed Eurasian Economic Union could be an integrating link between Europe and Asia Pacific….
I’d like to quote wise and politically experienced Henry Kissinger, who, speaking recently in Moscow, said that “Russia should be perceived as an essential element of any new global equilibrium, not primarily as a threat to the United States… (Lavrov, 2016)
Pro Evropu trochu paradox, že Rusko se do jisté míry snaží o to, proti čemu US po staletí bojuje (jednota Urafrasie) a je otázkou, zda je lepší nejspíše skončit v další světové válce (na které US opět spíše vydělají a my se opět srovnáme se zemí) a nebo naivně doufat, že se svými sousedy dokážeme najít (přes veškeré rozdílnosti) společnou řeč – není konec konců společný prostor v Eurásii i naším zájem?
Také je nutné vzít v potaz, že v 2021 měla Čína o 30 % vyšší HDP než EU, Čína se stává z ekonomického hlediska pro Rusko lukrativnějším partnerem. V tomto ohledu je pak nutné brát poslední citaci Lavrova s rezervou.
V neposlední řadě je taky ožehavou otázkou, nakolik by EU měla sledovat hegemonní politiku US – tedy hrozbou likvidace každému, kdo se bude chtít stát silnějším, když Rusko a Čína mohou brzy (pokud ne již nyní) být vojensky silnější než Evropa.
ZDROJE
Cordesman, A. H. Russia and the “Color Revolution”: A Russian Military View of a World Destabilized by the US and the West (Full Report). 28 May 2014, p. 17 (at: https://www.csis.org/analysis/russia-and-%E2%80%9Ccolorrevolution%E2%80%9D.)
Sakwa, R. The Death of Europe? Continental Fates after Ukraine. International Affairs 91, No. 3 (2015), pp. 557-558. (DOI: 10.1111/1468-2346.12281)
(* Should be marked that Sakwa is author inclining rather to support Russian narrative, which is common and useful in academics, but should be taken with caution in journalism etc. approach.)
Johnson, D. Russia’s Approach to Conflict: Implications for NATO’s Deterrence and Defense. NATO Defence College No. 111 (2015), p. 5 (at: http://www.ndc.nato.int/news/news.php?icode=797.)
Galeotti, M. The “Gerasimov Doctrine” and Russian Non-Linear War. In Moscow’s Shadows (Blog), 6 July 2014. (at: https://inmoscowsshadows.wordpress.com/2014/07/06/the-gerasimov-doctrine-and-russian-non-linear-war/)
Lavrov, S. Russia’s Foreign Policy: Historical Background. The Ministry of Foreign Affairs of the Russian Federation, 2016. (At:
http://www.mid.ru/en/foreign_policy/news/-/asset_publisher/cKNonkJE02Bw/content/id/2124391.)
Lavrov, S. at: http://www.mid.ru/en/foreign_policy/news/-/asset_publisher/cKNonkJE02Bw/content/id/2124391.; Roy Allison,
‘RussianDeniable Intervention in Ukraine: How and Why Russia Broke the Rules,’
International Affairs 90, No. 6 (2014): p. 1258, (at https://academic.oup.com/ia/article-abstract/90/6/1255/2326779?redirected
– From=fulltext.)
Kremlin Publishes New Edition of Russian Military Doctrine… paras. 12-13 and 21, (at: .)
TASS. Risks are High US May Use Colour Revolution Technique in Russia – Security Council. News Agency, 25 March 2015, at:
http://tass.com/russia/784857.